Chvíli poté, co se strejda s tátou vypravili do hospody, jako každý den po krátkém odpočinku po obědě, objevila se ve světnici teta Zuzana ve svátečních šatech a s kabelkou přes rameno. Tak se tu opatruj, Zdendo, hrábla mi do krátce přistřižených vlasů a vyšla před chalupu.
Vyhlédl jsem za ní oknem a hned mi bylo jasné, že jde k autobusu. Po hádce, kterou jsem vyslechl v noci přes dveře nebylo pochyb, že odjíždí do města, kde mají domek. Nevyčítala strýci hospodu, ale to, že se k ní chová, jako by ani nebyli manželé. On na ni křičel, ať mu dá s tím šoustáním pokoj aspoň o dovolené, že nemá chuť uhnat si tuberu, a brzy se začalo ozývat z pokoje jeho opilecké chrápání, jak to znám od táty, když to přežene s rumy, které si leje do piva.
Teta dlouho povzlykávala, ale pak se to změnilo v jakési slastné povzdychávání, a když přidušeně vyjekla, pochopil jsem, že si udělala radost vlastními prsty. Bylo mi jí líto a při pomyšlení na to, jak jsem nadržený..., jenže copak jsem tam mohl nakouknout a říci: Teto, já bych to dělal od rána do večera, ale nemám s kým! Netroufl jsem si jí ani nic naznačit, byla to dospělá ženská a navíc teta.
Jak jsem se za ní tak díval, napadlo mě, jestli bych neměl zaběhnou do hospody a sdělit strýci, že teta odjela. Jenže proč? Stejně by se tomu jen zachechtal, jak ti dva sedli do hospody, nedostal by je nikdo ani párem koní od půllitrů zazděných velkými rumy.
Chodil jsem po světnici a měl před očima tetinu utrápenou tvář. A pak mi bleskla hlavou myšlenka, které jsem se zalekl. Co když teta Zuzana splní to, čím vyhrožovala strýci v noci? Že má takového živoření se strýcem dost, ale stejně tak i to, že si sáhne na život! Měl bych se asi nějak přesvědčit, co má v úmyslu, případně zasáhnout. Musím za tetou!
Sáhl jsem do krabičky, kam ukládám kapesné od táty, vzal si čisté tričko a klusal k zastávce. Na jízdním řádu jsem zjistil, že jede další autobus až za dvě hodiny. Naštěstí jeli právě kolem s kládami a řídil Kacálek, který dělával v partě s tátou, než se mu stal v lese ten úraz a dali ho do invalidního důchodu. Mávl jsem na něho a zakřičel, že se potřebuji dostat do města. Zastavil.
Bylo čtvrt na čtyři, když jsem za sebou přibouchl dvířka kabiny náklaďáku u kostela. Přišel jsem k domku, vzal za kliku, bylo zamčeno. Mám zazvonit? Cosi mi našeptávalo, abych se nejdřív snažil zjistit, zda je teta Zuzana doma.
Obešel jsem stavení, přilepil oči na okno, uvnitř byl klid. Nejedu už pozdě? Býval jsem u tety často o prázdninách a věděl jsem, že nechává pootevřené okno do prádelny. Nejlepší bude, když vlezu dovnitř.
Od myšlenky nemívám daleko k samotnému činu. Protáhl jsem se do prádelny a vkradl se tiše do kuchyně. Už jsem se chtěl pustit do obýváku, když jsem spatřil škvírkou tetu. Seděla v křesílku profilem ke mně a před ní na stolku stála láhev a vedle ní sklenka. Od kdy pije rum? Teta Zuzana pozvedla malátnou ruku, nalila si, uchopila sklenku a vedla ji k ústům. Značně roztřeseně, trochu kořalky vyšplíchlo na ubrus. Napila se, zírala na skvrnu, mnula si oči. Nepamatoval jsem, že bych ji viděl někdy pít.
Náhle se zvedla a kolébavou chůzí zamířila do ložnice. Ponechala dveře dokořán, a proto jsem ji viděl stát u širokého manželského lůžka. Chvatně se svlékala. Polykal jsem žhavé sliny, sjel bezděčně rukou k poklopci kalhot, nahmátl ztuhlý penis. Ale pak se mi ztratila z dohledu a vzápětí jsem uslyšel vzdychání. Věděl jsem, že riskuji, že je to zoufalý pokus, ale nedokázal jsem si poručit. Opřel jsem se o veřej, aby mi nepodklesly nohy.
Teta klečela u lůžka, celá nahá, obličej zabořený do zastlané přikrývky, ramena se jí otřásala pláčem. Fascinován jejím vysazeným zadečkem, přistoupil k ní, položil jí ruce na nádherně oblá ramena. Snad ten dotyk ani nezaznamenala, protože plakala usedavě dál. Doslova zmámen její nahotou, proklouzl jsem rukama pod jejími pažemi, dostal se k velkým ňadrům a přiklopil je rozechvělými miskami dlaní. Vzlykání tety Zuzany najednou utichlo. A pak, aniž se pootočila, zatápala prsty po zapínání mých kalhot.
To jsem přece já, Zdenda, chystal jsem se vyslovit, ale když cukla zipem, jako bych to spolkl. Její ruka rozevřela mé kalhoty, pronikla do slipů, nahmátla kamenný penis, polaskala ho a vytáhla ven. Potily se mi ruce, kterými jsem ji držel za ňadra a cítil, jak zdrsněly její bradavky. Je možné, že by nevěděla, že jsem to já? Nebo to prostě potřebuje a je jí to jedno, od koho se jí toho dostane? Možná si s ním pouze pohrává, a kdyby si chtěl dovolit víc, odstrčí ho…
Ale k mému údivu se ještě více předklonila a zamumlala:
Na co čekáš, princi? Dej mi ho tam, nebo se z toho zblázním.
Přiblížil jsem se k ní co nejtěsněji a zatápal žaludem penisu mezi jejími půlkami. Brzy jsem objevil to, co jsem hledal. Stydké pysky už měla odchlíplé a vlhké, uvnitř byla horká. Poněkud jsem se odtáhl, ale vzápětí přirazil, abych se dostal ještě dál.
Zasténala, ale nebylo to bolestí. A pak mi začal nabíhat a mé dráždění se stávalo čím dál divočejší, protože jsem cítil ve slabinách, že to už nevydržím příliš dlouho. Než mě to přemohlo, příšerně vyjekla a převážila se na postel, jako by ji opustily veškeré síly. Vychrlil jsem do ní gejzír semene, tiskl se k ní a zchváceně dýchal. Má první žena, když nepočítám tu holku, kterou jsem sice napíchl, ale která mě vzápětí ze sebe smetla, protože ji to bolelo.
Náhle pootočila hlavu a oči se jí naplnily nevídaným údivem.
Zdendo...? Hlesla a než jsem stačil zareagovat, zabořila obličej znovu do přikrývky, jako bych ji vyděsil.
Dosedl jsem na paty a nevěděl, co si počít v této prekérní situaci. Jako bych si teprve uvědomil, co jsem provedl.
Myslel jsem, že to potřebuješ, zamumlal jsem první, co mi slina přinesla na jazyk.
Pozvedla malinko hlavu.
To je příšerné, Zdendo, vyhrkla a vzlykala dál.
Odpusť mi to. Já nevěděl, co dělám. Když jsem tě tady uviděl plakat… Nezlob se.
Ale vždyť je to vlastně jedno. Stejně se mi už nechce žít…
Co to povídáš? Tohle už nikdy nesmíš vyslovit. Bál jsem se o tebe. Slyšel jsem v noci…
Ty jsi slyšel úplně všechno?
Nejsem už kluk, zdůraznil jsem, pomohl jsem jí vstát a ulehnout na lůžko.
Převrátila se hned na břicho, jako by mě nechtěla vidět. Usedl jsem vedle ní a dostal ze sebe:
Co jsme provedli tak hrozného?
Ještě se ptej. Kdyby se to dozvěděl strýc… a lidi…, roztřásla se tou představou.
Uklidni se, nikdo se to nedozví. Ode mě tedy ne. Pootočila ke mně obličej.
Ne, to se nedá nijak smazat. Zabiju se. Popadl ji za ruce, jako bych jí chtěl zabránit, aby neprovedla hloupost.
Ty jediný mě máš opravdu rád, Zdendo, zašeptala a z očí jí vytryskly slzy.
Ano, mám tě rád, mám tě moc rád. Proto jsem tady, mumlal jsem a cítil, že se mi znovu topoří penis.
Její prsa se dmula pod mou hrudí. Líbal jsem ji na ústa, na pomrkávající oči, na natažený krk a snažil se přiblížit nepozorovaně penis k jejímu klínu. Nadzvedl jsem se, vmáčkl se mezi její nohy a znovu do ní pronikal.
Zdendo, hlesla, to přece nemůžeme.
Zazmítala se pode mnou, jako by mi chtěla uniknout, ale pomohla mi tím, abych se do ní dostal až po kořeň.
A předtím jsme mohli? Vyhrkl jsem zadýchaně.
Nemohli, ale já byla… Zdendo, jestli mě pak budeš proklínat, nepřežiju to, zašeptala, překřížila paže na mé šíji a roztáhla víc nohy.
Prohýbala se ke mně v okamžiku, když jsem se do ní vracel, a jak ho měla v sobě, vlnila pánví, jako by toužila, abych vyplnil každou skulinku její kundičky, která nezapřela svoji dychtivost. Brzy z toho byl vír, a když to v nás téměř současně vybuchlo, křičeli jsme blažeností z rozkoše, která nás pohltila.