Erotická povídka
Kráska a zvíře
Běžím lesem, prší, studené kapky mi buší do tváří, vítr hučí v uších. Běhám za každého počasí, dnes je ale opravdu
hnusně, sychravo a vlezlo. Doběhnu k lesní chatě a otočka. Liják zesílil, na zemi poskakují kroupy. Chvilku se v chatě
schovám. Stará opuštěná budova uprostřed lesů, střecha zachovalá, o to jde. Otevřu skřípající dveře a vklouznu do
zatuchlého přítmí. Konečně v suchu, promoklá se schoulím na staré křeslo a uvykám příšeří. Rozhlížím se, vykřiknu úlekem.
Z protějšího kouta na mě hledí pár očí. "Ahoj krasotinko", usměje se na mě ošuntělý muž a já se ženu ke dveřím.
Dvoumetrový obr mi však zastoupí cestu, hlavou mi proběhnou matčiny katastrofického scénáře. Myslela jsem si, že mně se to
stát nemůže. Chvěju se strachem a zimou. Stojím bez hnutí, ztuhlá šokem. Cítím, jak mě muž hladí po vlasech. "Kam bys
šla, v tomhle počasí, zůstaň tu raději se mnou, maličká." Obejme mě, přitiskne k sobě. "Neboj se ", šeptá mi do
ucha,"neublížím ti,když budeš hodná".Zamrazí mě, podívám se obrovi do očí, nejsou zlé, spíš hladové a chtivé, oči
divokého zvířete. Hlavně nedráždit. "Jsi celá mokrá holčičko, svlékni se." Už chci odporovat, ale pod jeho pohledem raději
poslušně stahuju elasťáky, mikinu, zarazím se. Stydím se pokračovat. "Pomůžu ti", řekne muž s křečovitým úsměvem a stahuje
mi tričko. Stojím před ním jen v kalhotkách a podprsence. Cítím jeho napětí, vzrušení. Hmátne mi na záda a stáhne
podprsenku. Klopím oči a obr šátrá po mém obnaženém těle. Ještě kalhotky, pomalu mi je svléká, propadám se hambou,
studem, chvěju se nahá před úplně cizím chlapem, který si mě náruživě prohlíží. "Jsi tak krásná", klekne přede mnou a
velkýma, překvapivě jemnýma rukama mě hladí ramena, záda, ňadra, bříško,přejíždí po stehnech, rychlým pohybem mi zajede
mezi nohy, vystrašeně dušeně vykřiknu, zní to jako zakňučení. "Neboj,neboj,"utěšuje mě a zrychleně dýchá,"vypadáš tak
mladě, čistě". Prsty mi zajíždí mezi pysky a do pochvy. Jeho výraz ztvrdne, přitiskne mě k sobě a hrubším hlasem
zavrčí."Nejsi tak nevinná, jak vypadáš. "No, kolika chlapům už jsi dala, " chytne mě za vlasy,přitáhne mi hlavu co nejblíž
k sobě, dívá se mi upřeně do očí. Po tvářích mi tečou slzy. Strašně se bojím, strašně. Je to úchyl, blázen, možná mě
zabije. "Tak kolik si jich měla?" zařve. "Jednoho", odpovím tiše po pravdě. "Nevěřím ti, čubko, určitě šoustáš každou noc
s jiným," rudne a poprská mi obličej."Dneska podržíš mě, děvko, rozumíš!"Otočí mě a snaží se rozepnout poklopec. Podaří se
mi vysmeknout a utíkám pryč, z chaty, běžím nahá, hlavně pryč odtud, od něho, necítím chlad, déšť, nic, jen hrůzu, která
mě žene pryč, kamkoliv, jen pryč od toho úchyla. Muž vyběhne za mnou, mám lepší fyzičku, ale bez bot se špatně běží, nohy
mi rozdírá ostružiní, slyším za sebou jeho dech, blíží se, utíkám ze všech sil. Na vlhkém mechu uklouznu a padám na
břicho. Jsem špinavá, zablácená, poškrábaná, snažím se zvednout a cítím jak mě muž chytá za pas, má sílu, nadzvedne mě jak
hadrovou panenku. "Mám tě holčičko, mně neutečeš." Kroutím se, snažím se mu uniknout,marně, vzdávám to, nebráním se, trpně
čekám. "No vidíš, takhle se mi líbíš", zašeptá mi muž do ucha, roztáhne mi nohy a zezadu zaboří tvrdý úd do pochvy. Přes
všechen strach, hrůzu jsem vlhká vzrušením. Obr přiráží a mručí jak zvíře, jeho penis se mi zdá obrovský. "Au, au",
fňukám, soulož mě bolí a přitom silně vzrušuje. Ztrácím lidské vědomí, jsem samice, kopulující s velkým potentním samcem.
Muž přiráží ve zvýšeném tempu, funí, vzdychá, strhává mě svou primitivností, za chvíli se spolu svíjíme v živočišném
orgasmu. Obrovský zážitek, naprosté slastně bolestné zapomnění.
Procitám, nevím, jak dlouho tady ležím, nahá, na těle škrábance, podlitiny, špínu, okolo zválená tráva, už neprší.
Nohy mám doširoka roztažené, mužův ochablý zasemeněný úd stále v pochvě, obr s mohutným chrápáním dříme. Podaří se mi
vyklouznout. Muž se otočí na bok a spí dál. Jedinečná příležitost na útěk.Mně se ho ale nechce opouštět, cítím stesk z
rozloučení, pohladím obra po hustých kudrlinách a políbím na spánek. Zachvěje se a pootevře oči. "Zítra tady v pět
",něžně zašeptám , usměju se na něho a radostně běžím pro mokré šaty. Chci to, chci ho, znovu a znovu...
hnusně, sychravo a vlezlo. Doběhnu k lesní chatě a otočka. Liják zesílil, na zemi poskakují kroupy. Chvilku se v chatě
schovám. Stará opuštěná budova uprostřed lesů, střecha zachovalá, o to jde. Otevřu skřípající dveře a vklouznu do
zatuchlého přítmí. Konečně v suchu, promoklá se schoulím na staré křeslo a uvykám příšeří. Rozhlížím se, vykřiknu úlekem.
Z protějšího kouta na mě hledí pár očí. "Ahoj krasotinko", usměje se na mě ošuntělý muž a já se ženu ke dveřím.
Dvoumetrový obr mi však zastoupí cestu, hlavou mi proběhnou matčiny katastrofického scénáře. Myslela jsem si, že mně se to
stát nemůže. Chvěju se strachem a zimou. Stojím bez hnutí, ztuhlá šokem. Cítím, jak mě muž hladí po vlasech. "Kam bys
šla, v tomhle počasí, zůstaň tu raději se mnou, maličká." Obejme mě, přitiskne k sobě. "Neboj se ", šeptá mi do
ucha,"neublížím ti,když budeš hodná".Zamrazí mě, podívám se obrovi do očí, nejsou zlé, spíš hladové a chtivé, oči
divokého zvířete. Hlavně nedráždit. "Jsi celá mokrá holčičko, svlékni se." Už chci odporovat, ale pod jeho pohledem raději
poslušně stahuju elasťáky, mikinu, zarazím se. Stydím se pokračovat. "Pomůžu ti", řekne muž s křečovitým úsměvem a stahuje
mi tričko. Stojím před ním jen v kalhotkách a podprsence. Cítím jeho napětí, vzrušení. Hmátne mi na záda a stáhne
podprsenku. Klopím oči a obr šátrá po mém obnaženém těle. Ještě kalhotky, pomalu mi je svléká, propadám se hambou,
studem, chvěju se nahá před úplně cizím chlapem, který si mě náruživě prohlíží. "Jsi tak krásná", klekne přede mnou a
velkýma, překvapivě jemnýma rukama mě hladí ramena, záda, ňadra, bříško,přejíždí po stehnech, rychlým pohybem mi zajede
mezi nohy, vystrašeně dušeně vykřiknu, zní to jako zakňučení. "Neboj,neboj,"utěšuje mě a zrychleně dýchá,"vypadáš tak
mladě, čistě". Prsty mi zajíždí mezi pysky a do pochvy. Jeho výraz ztvrdne, přitiskne mě k sobě a hrubším hlasem
zavrčí."Nejsi tak nevinná, jak vypadáš. "No, kolika chlapům už jsi dala, " chytne mě za vlasy,přitáhne mi hlavu co nejblíž
k sobě, dívá se mi upřeně do očí. Po tvářích mi tečou slzy. Strašně se bojím, strašně. Je to úchyl, blázen, možná mě
zabije. "Tak kolik si jich měla?" zařve. "Jednoho", odpovím tiše po pravdě. "Nevěřím ti, čubko, určitě šoustáš každou noc
s jiným," rudne a poprská mi obličej."Dneska podržíš mě, děvko, rozumíš!"Otočí mě a snaží se rozepnout poklopec. Podaří se
mi vysmeknout a utíkám pryč, z chaty, běžím nahá, hlavně pryč odtud, od něho, necítím chlad, déšť, nic, jen hrůzu, která
mě žene pryč, kamkoliv, jen pryč od toho úchyla. Muž vyběhne za mnou, mám lepší fyzičku, ale bez bot se špatně běží, nohy
mi rozdírá ostružiní, slyším za sebou jeho dech, blíží se, utíkám ze všech sil. Na vlhkém mechu uklouznu a padám na
břicho. Jsem špinavá, zablácená, poškrábaná, snažím se zvednout a cítím jak mě muž chytá za pas, má sílu, nadzvedne mě jak
hadrovou panenku. "Mám tě holčičko, mně neutečeš." Kroutím se, snažím se mu uniknout,marně, vzdávám to, nebráním se, trpně
čekám. "No vidíš, takhle se mi líbíš", zašeptá mi muž do ucha, roztáhne mi nohy a zezadu zaboří tvrdý úd do pochvy. Přes
všechen strach, hrůzu jsem vlhká vzrušením. Obr přiráží a mručí jak zvíře, jeho penis se mi zdá obrovský. "Au, au",
fňukám, soulož mě bolí a přitom silně vzrušuje. Ztrácím lidské vědomí, jsem samice, kopulující s velkým potentním samcem.
Muž přiráží ve zvýšeném tempu, funí, vzdychá, strhává mě svou primitivností, za chvíli se spolu svíjíme v živočišném
orgasmu. Obrovský zážitek, naprosté slastně bolestné zapomnění.
Procitám, nevím, jak dlouho tady ležím, nahá, na těle škrábance, podlitiny, špínu, okolo zválená tráva, už neprší.
Nohy mám doširoka roztažené, mužův ochablý zasemeněný úd stále v pochvě, obr s mohutným chrápáním dříme. Podaří se mi
vyklouznout. Muž se otočí na bok a spí dál. Jedinečná příležitost na útěk.Mně se ho ale nechce opouštět, cítím stesk z
rozloučení, pohladím obra po hustých kudrlinách a políbím na spánek. Zachvěje se a pootevře oči. "Zítra tady v pět
",něžně zašeptám , usměju se na něho a radostně běžím pro mokré šaty. Chci to, chci ho, znovu a znovu...
Průměrná známka: 4.99



