Usrkávala jsem přírodní bílé víno a žárlivě pozorovala nevázané chování mého muže, ředitele gymnázia. Obklopen dívčinami, které vrkaly jedna přes druhou jako hrdličky a tvářily se velice dospěle, připadal si jistě jako paša ve svém harému. Byl to už druhý maturitní večírek, jehož jsem se zúčastnila po návratu z peďáku jako učitelka a zároveň jeho manželka, a tak jsem si nedělala žádné iluze, věděla jsem předem, jak to dopadne…
Když mi bylo tolik, jako těm osmnáctkám, co ho nyní obletovaly a zkoušely na něm účinek svých půvabů v rozpuku, šla jsem na večírek s odhodláním sdělit mu, že je mužem mého života a že jsem ho po celé ty roky, co jsem sedávala v lavici, nespustila z očí, že ho prostě miluji.
Nebyla jsem samozřejmě jediná, kdo mu tohle řekl, ale měla jsem to štěstí, že mě vyslyšel, a ještě tu noc jsem se ocitla v jeho posteli, kde mě velice něžným způsobem zbavil panenství a přičinil se i o to, že jsem poprvé dosáhla orgasmus s mužem. Šeptal mi, že nepoznal dosud ženu, s níž by mu bylo tak báječně, že jsem přímo stvořená k milování a že by chtěl, abych se jednou stala jeho ženou. Zůstala jsem mu věrná po celou dobu svých studií, přestože jsem měla spoustu šancí rozdat si to se spolužáky, odmítala jsem je a těšila se na víkendy a hned od vlaku pospíchala k Petrovi.
Vzali jsme se hned po mé promoci, nastupovala jsem do gymnázia už jako jeho zákonitá manželka. Někdy mě štvalo, když jsem viděla, jak ho jeho žačky hltají očima, ale namlouvala jsem si, že toho nezneužije, když má mě.
Pak přišel první maturitní večírek a já na něm neomylně poznala, že mě tu noc určitě podvede. Provedl to, ale ne pouze jednou, vytrácel se postupně se čtyřmi čerstvými maturantkami, a v závěru dokonce s pátou zmizel a už se nevrátil, šla jsem domů sama. Ležela jsem na prostorném letišti, na němž mě kdysi defloroval, vzpomínala na to, jak jsem byla tehdy šťastná, a dělala si slast sama. Přišel až za světla a mlčel, a já se ho nedokázala zeptat, kde byl, nedokázala jsem ho obvinit ze zrady…
Sledovala jsem Petra, tančil lambádu se svou bývalou žákyní, a její přilnutí a vrtění mi signalizovalo, že se k tomu schyluje. Co kdybych zasáhla? Prolétlo mi hlavou ve chvíli, kdy se přede mnou uklonil vysoký černovlasý chlapec, který sedával ve druhé lavici, a požádal mě o tanec.
Nevím, jestli to svedu, Jirko…, vymáčkla jsem ze sebe, ale zvedla se.
Proč by ne, paní profesorko, řekl dost zajíkle. Přinutila jsem se nedívat se k Petrovi a vnutila
svým nohám rytmus tance. Netančila jsem od minulého maturitního večírku, nikam jsme nechodili.
Když mě Jirka přitáhl poprvé k sobě, vyhnula jsem se přímému dotyku, aby si nemyslel, že si může dovolit to, co předváděli ti kolem, ale jak jsem se rozehřála, ta kouzelná melodie mě strhla, náhle jsem měla nohu chlapce mezi svými a prohnula se mu vstříc, tělem mi prošlehla teplá vlna, až se mi z toho zatočila hlava. Co to vyvádíš, Táňo? Ptala jsem se sama sebe a hledala očima Petra s tou dívkou, ale nebyli už v sále.
Naštvala jsem se a pustila se znovu s vervou do lambády. Po ní následoval hned ploužák a já se přitiskla ke svému tanečníkovi doslova celým tělem, což bylo pro něho zřejmě signálem k tomu, aby sjel dlaněmi na můj vysazený zadeček. Ty ses asi zbláznila, Táňo! Napomenula jsem se, ale vzápětí na to zapomněla, protože mi to činilo dobře, a když jsem pak ucítila jeho ztopoření, měla jsem z toho málem závrať. Je to proti tobě kluk a všichni nás určitě pozorují, zítra toho bude plné město… Chtěla jsem se odtáhnout, ale Jirka mi to nedovolil, a tak jsem aspoň pokradmu pohlédla kolem.
Nesetkala jsem se s žádnýma očima, a tak jsem se trochu uklidnila a oddala se svým slastným pocitům zcela bez zábran.
Proč bych nemohla já, když může Petr? Napadlo mě a trochu jsem se toho zalekla v okamžiku, kdy magnetofon utichl. Jak mě Jirka pustil, a já se ocitla bez opory, málem mi podklesly nohy.
Půjdu se trochu vyvětrat, zamumlala jsem a dost nejistým krokem zamířila k východu ze sálu.
Můžu jít s vámi, paní profesorko? Hlesl za mnou.
Jestli se ti chce…, utrousila jsem a ulevilo se mi, když jsem se na verandě opřela bokem o dřevěný sloup.
Civěla jsem do temného parku a přemítala, zda k tomu najdu odvahu.
Vám je špatně, paní profesorko? Zeptal se Jirka.
Ne, jen si myslím, že…, odmlčela jsem se, nevěděla, jak mu povědět, že jsem plná touhy po mužském objetí a že to ve mně zažehl on… Sedla bych si.
Nedaleko je lavička, oznámil mi vibrujícím hlasem.
Tak pojď, hlesla jsem a chytila ho za ruku, jako bych se obávala vstoupit do tmy sama.
Noc byla teplá, ale já se chvěla, jako by mi bylo chladno. Sotva jsme usedli, svlékl sako a přehodil mi ho přes ramena.
Proč se o mě tak staráš?
Vždycky jsem vás obdivoval. Každý den jsem se těšil do školy, že vás uvidím, vychrlil ze sebe.
Nahmátla jsem nejistou rukou jeho tvář, vískala mu vlahé vlasy. Popadl ji, přitiskl ke rtům.
Zbláznil ses? Zašeptala jsem tiše, ale ruku mu ponechala. Miluji vás od prvního dne, kdy jsem vás uviděl.
Ale vždyť jsem vdaná…, namítla jsem hloupě. Miluji vás, opakoval tvrdohlavě a mě náhle zaplavila něha.
Vzala jsem do dlaní jeho hlavu, přitáhla si ji, políbila ho lehce na ústa. Pak jsem se nadechla a obkroužila špičkou jazyka jeho rty. Celý se roztřásl.
Jsi tak milý, zašeptala jsem, unášena tím nádherným okamžikem.
Klouzala jsem rukou po jeho těle, nechala ji klesnout na jeho stehno, kde pulsoval pod kalhotami jeho penis. Hlasitě zasténal a přiklopil moji ruku svou, aby ji přinutil zůstat na tom místě.
A proč vlastně ne? Pomyslela jsem si a dvěma prsty jela po šourku až ke kořeni, vzrušila mě rozměrnost chlapcova penisu. Jirka se osmělil, jeho ruka se přemístila na mé bříško a odtud pospíchala k mým ňadrům. Přejala po nich zkusmo, a když jsem se nevzepřela, začala je laskat. Byly to úžasné okamžiky a já se během nich rozhodla. Zvedla jsem se, vzala ho za ruku. Pojď.
Ale proč? Hlesl téměř plačtivě, v domnění, že je konec pohádky.
Pojď a neptej se, řekla jsem energicky a vedla ho parkem k našemu domu.
Když jsem odemykala, napadlo mě, jestli třeba není uvnitř Petr s tou dívkou. Naštěstí nebyl.
Vtáhla jsem Jirku dovnitř až do ložnice, vysvlékla ho rychle, kývla mu k letišti a předvedla mu svůj striptýz. Oči mu hořely, tváře plály sytým ruměncem. Poklekla jsem nad ním a líbala jeho báječně rostlé, pevné tělo. Penis mu stál jako tovární komín a já se nemohla nabažit laskání.
Jirka se pode mnou brzy svíjel jako v extázi. Uchopila jsem jeho slzící penis, nasadila si ho žaludem mezi pysky provlhlé kundičky, a jak jsem se k němu začala sklánět, pronikal do mě jako rozžhavené železo Namítl zajíkavě, že by chtěl být nahoře.
Až pak! Odmítla jsem já a rytmickými pohyb; nahoru a zpět ho vedla k prvnímu orgasmu. Když do mě vyšplíchlo jeho semeno, roztřásl i moje tělo blažený vrchol. Jirkův penis zůstal tvrdý, a tak jsem ulehla vedle něho a pomohla mu mezi své roztažené nohy. Dorážel s nekonečnou vděčností a já zvedla nohy, aby mohl co nejvíc do hlubin mé roztoužené kundičky. Explodovala jsem, ale on nepřestával s pohyby, tak jak to dělával Přemysl v prvních letech našeho milování. Teprve moje druhá křeč mu pomohla k divokému vstřiku, padl na mě a zalykavě mumlal, že ještě nikdy nezažil něco tak báječného.
Když z nás slast našeho objetí vyprchala, vtáhla jsem ho do koupelny pod sprchu a navzájem jsme se masírovali vlažnou vodou. Pak jsem se natáhla pro parfém a on ihned využil mého předklonu, popadl mě za boky a zasunul do mě penis zezadu. Měl neuvěřitelně dlouhou výdrž a já už z toho vzlykala. Sotva jsem se vzpamatovala z jedné rozkoše, už mě štval ke druhé, myslela jsem, že z toho zešílím.
Nespali jsme ani hodinu. Jirka měl chuť znovu, ale já se obávala, že se objeví Petr, a tak jsem mu navrhla procházku podél řeky. Netušila jsem, že tam potkáme mého muže s tou dívkou. Když jsem je spatřila, měla jsem srdce až v krku. Ale Petr se na mně usmál, prohodil, že to byla nádherná noc a každá dvojice šla jiným směrem.
A tak jsme se s Jirkou ještě jednou pomilovali, bez ohledu na rosu, která nás chladila.